pátek 29. ledna 2016

ŘÍKAJÍ MI ČERVENÁ...






 Žili byli bratři tři...Tahle pohádka se u nás stala hitem. Pouštíme si ji velmi často.
 Dřív jsem humor pana Svěráka neměla nijak v oblibě,  s věkem přicházejí změny...
 Děti pohádku milují, zpívají si velice chytlavé písničky, nakonec, nejen děti..
 A maminky jistě potěší své oko hereckým obsazením :-)

ČERVENÁ  KARKULKA

Mnohokrát ztvárněná, dětmi milovaná...
Naivní holčička, co moc neposlouchá maminku... jako ostatně všechny milé dětičky :-)

Jednu takovou jsem tvořila...










Dostatečně červená , naivní , v košíčku nese víno a místo bábovky svazeček vřesu :-)


A jako bonus ke Karkulce přikládám obrázky mých dětí.  Kreslily  Karkulce toho nejhroznějšího vlka :-)

vlk 1 - hrozný

vlk 2 - ještě hroznější

vlk 3 - nejstrašlivější  ( to pod ocasem je prý krtinec :-) )

 Krásný večer . A

úterý 26. ledna 2016

ANOUCH


Tomuto děvčátku říkali Anuš. 
Tenkrát ji její ,, přezdívka" nevadila a slyšela na ni.
Dnes je z ní dospělá žena. ,,Anuško" jí oslovuje pouze její švagr při rodinné oslavě, když ji chce popíchnout a její maminka. Ta v ní vidí tu malou holčičku pořád...


 ANOUCH  - ženské jméno , ,,sladký, jasný a voňavý", hmm...
A bylo rozhodnuto o názvu pro moji autorkou panenku !


Návrh...





Střih...

Výběr materiálu...
A panenka je na světě...

Detaily, s kamarádkou...
Aplikace na polštáři

Moje holky pospolu ...
 Holkám i Vám přeji krásný večer :-). A

neděle 24. ledna 2016

SLEČNA Z HOTELU RITZ




 Práce na recepci takového slavného hotelu není pro každého...
Uchazeč musí umět věcí...
Jednomu  výběrovému řízení jsem měla možnost přihlížet.
Upřímně, těm uchazečkám, jsem nezáviděla.
Majitel podniku rozhodl, že bude mít ke každému muži v recepci i slečnu.

Takže, vybírali jsme služební partnerku k Renému.
Sám se konkurzu zúčastnil a také vybíral. Jak se ukázalo, byl náročnější, než sám majitel. Jedna měla podle něj příliš silné nohy, jiná nevhodnou barvu očí. Trošku to zavánělo diskriminací, ale jedná se o první kontakt se zákazníky v proslulém hotelu, takže podmínky byly neúprosné... 


Nakonec bylo rozhodnuto, vyhrála Renáta !

Služební stejnokroj jí padl jako ulitý.
Dívka je to vzdělaná, mluví několika světovými jazyky, oplývá šarmem.






Zdá se, že tihle dva si budou rozumět.
Majitel podniku může klidně spát, o vše je dobře postaráno :-)







Díky za návštěvu, příště třeba v hotelu Ritz :-) . A




středa 20. ledna 2016

ROZKVETLÁ VĚTVIČKA


Od loňského roku mám na starosti  ,,Tvořivé dílničky " v jednom volnočasovém centru v Olomouci.
Mým úkolem je vždy vymyslet  tvořící aktivitu pro zhruba 10 - 12 žen různé věkové kategorie a různých povolání. Doba na tvoření je 2,5 - 3 hodiny, každá tvořilka si domů odnese svůj výrobek.
Finanční limit je daný.

Minule se šila jednoduchá panenka, což bylo ovšem  dost složité pro dámy, co vůbec nešijí. (Návod mám také v plánu nafotit a zveřejnit. )  Proto jsem na další tvoření vymyslela jednoduchou dekoraci.

Větvička s rozkvétajícími poupátky ...




Na výrobu této jednoduché dekorace potřebujeme suché větve, já použila okrasnou břízu, ale  mohou být jakékoliv pevnější větve. Hlavně, jak  jsem psala, aby byly vyschlé. Karton od vajec, kuličkové duté vlákno, ( co se používá na výplň šitých hraček), tavnou pistoli, nůžky, vodové barvy a štětec, suché dekorační plody.



Z kartonu od vajec si vystříháme květinky tak, aby nám vždy zůstal střed a z něj vycházely čtyři lístečky. S tímto kartonem se dobře pracuje, je krásně tvarovatelný. 


Vystřižené květinky se nabarví  hnědou vodovou barvou. Do barvy přidáme jen minimum vody, aby byl karton krásně nabarvený, ne nasáklý vodou.


                                                                                             
Po zaschnutí barvy si lístečky natvarujeme,  jak potřebujeme . Jak jsem psala výše, tento karton je velice dobře formovatelný. 
Já jsem se snažila konce lístků zahnout směrem dovnitř, aby připomínaly rozkvétající poupě.
Tavnou pistolí se nanese dovnitř na střed troška lepidla a namáčkne malý chomáček kuliček. Pokud mají kuličky tendenci  tzv.vytékat ven, pomůžeme si nanesením lepidla i na vnitřní stranu lístečků a kuličky na ně přitlačíme. Celé tyto naplněné květy přilepíme tavnou pistolí k větvičce. Snažila jsem se nalepit poupata z každé strany, aby nebyly všechny je na jedné ( přední ) straně větvičky.
Nakonec jsem ještě celé své dílo zakončila jemným polepem suchými plody.
Celé moje práce trvala asi hodinu i s focením, náklady  minimální...

Přeji příjemné tvoření :-)



                                   





sobota 16. ledna 2016

VÍKENDOVÝ KLID...

Snažím se...ale okolnosti mi nejsou moc nakloněny...
Firemní večírek v Parbubicích padl. Místo toho mělo být příjemné posezení s přáteli v blízké pizzerii. I to padlo. Prostě plány se dělají, musí a měly by se dělat...a pak se člověk přizpůsobuje tomu, co je nejdůležitější.
Nemocný David.
Tak se mezi vařením čaje a měřením teploty snažím ten víkend aspoň něco vytvořit
Opět se mi stalo, stává se mi to poslední dobou čím dál tím častěji, že jsem začala šít panenku, kterou jsem slíbila už někdy na podzim loňského roku, při tom jsem si uvědomila, že vlastně ani nevím, komu jsem ji slíbila. Ve zprávách jsem nedohledala. To je ten můj chaos ve všem...
Budu se muset polepšit. Takhle to vážně dál nejde...
Ale neztrácím naději, že se polepším a tohle je naposledy, co se mi to stalo :-)

Krásný sobotní večer přeji všem.




středa 13. ledna 2016

KDO SI POČKÁ, DOČKÁ SE....





Mívám pocit, že stále na něco čekám...Nějaká pomyslná hranice v mé hlavě - AŽ, AŽ, AŽ...-
Asi je to škoda, lepší je žít a prožít si ten daný okamžik naplno.
Ale občas se čekání vyplatí !
O tom ví své moje nejnovější holky Jana a Dana.
Ty čekaly ve stavu ,,rozešito" hodně dlouho. Pořád bylo něco důležitějšího na pořadu dne, než je došít obléct a postavit do života.
Ale dočkaly se. Sláva !
A já mám radost, že jsem došla k jednomu svému AŽ...



 

sobota 9. ledna 2016

NORMÁLNĚ NENORMÁLNÍ...




Žiju obyčejný život.
Starám se o svoje velmi energické děti...
Moje nesystematičnost mi způsobuje stále problémy všude, stále něco hledám, zapomínám, nestíhám.
Do toho mám svoje sny, myšlenky a spoustu plánů.
Největší sen od malička byl stát se módní návrhářkou. To se zřejmě neuskuteční...i když někde v hloubi duše...
Ale mám ještě dost věcí, co mě hodně baví, tak je dělám...